Hypertrofie a hyperplazie

vše o budování svalové hmoty a síly...

Moderátoři: pascal, keba

Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 9. lis 2006 16:26

Nakouknul jsem do jednoho starýho SK, kde byl článek o Palumbovi. Btw tam píše, že "pokud je sval dobře zásoben kyslíkem, může docházet ke svalové hyperplazii..."

Chtěl jsem o tom vědět trochu víc až jsem našel článek dostudovaného doktora J. M. Berardiho (Palumbo strávil na medicíně 3 roky) a ten píše:

Berardi píše:What exactly is muscle growth? Hypertrophy vs Hyperplasia

To begin, I'd like to cover the two main ways for an individual to increase overall muscle size. The first, muscle fiber hypertrophy, refers to the increase in the diameter of the individual muscle cells. The larger the cells, the larger the overall muscle, it's that simple. Muscle fiber hypertrophy = Big muscle fibers.

The second, muscle fiber hyperplasia, refers to the splitting of muscle fibers in the interest of creating new fibers. Obviously this would be of interest to anyone pursuing size or strength due to the fact that and if an individual has more fibers, their overall size potential is greater. Therefore when looking at hyperplasia, Muscle fiber hyperplasia + Muscle fiber hypertrophy = Many big muscle fibers.

At this point, I know that you're all supercharged to learn how to both make more fibers and to make them bigger, but I'm going to have to put the breaks on and be the bearer of bad news. The problem with hyperplasia is that no one really knows exactly how to promote it. Once we are born, some experts believe, muscle fiber number remains fixed for our lifetime. Therefore under normal circumstances muscle fiber hyperplasia seems nearly impossible.

Interestingly, though, experts have begun to speculate that under abnormal circumstances hyperplasia can contribute to overall muscle growth. For starters, recreational or even moderately intense weight training will probably NOT do it. Unfortunately there has not even been any evidence that very intense weight training will promote hyperplasia. One proposed link to hyperplasia, though is anabolic steroid use. A recent article in the American College of Sports Medicine's Medicine and Science in Sport and Exercise found evidence for muscle fiber hyperplasia in anabolic steroid using powerlifters(1). This however, is pretty much the first evidence of a mechanism for hyperplasia in humans. The bottom line is that unless we are ready to boatload anabolic steroids into our systems, neither you nor I are going to be enjoying the benefits of muscle fiber hyperplasia any time soon. So what about hypertrophy? Well that, my friends, is a reality.


Ohledně hyperplazie existuje spousta dohadů, ale žádný spolehlivý důkaz, co by ji opravdu zvětšovalo. Tím myslím naturální cestou. S AS to jde, jak píše.

Hypertrofie = nárůst hmoty svalových vláken, růst svalů

Hyperplazie = rozmnožení počtu svalových vláken

Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 19. lis 2006 22:52

Ještě jeden dohad ohledně svalové hyperplazie. John Parillo tvrdí, že fasciální strečink ve své poněkud extrémní podobě může vést ke svalové hyperplazii. Tento strečink by měl trvat 30 - 60 sekund.

Uživatelský avatar
Reginald
Supporter
Příspěvky: 549
Registrován: 15. črc 2006 23:29
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Reginald » 19. lis 2006 23:18

"Naskýtá se tudíž otázka, jak lze satelitní buňky aktivovat. Přirozenou cestou to lze různým tréninkem, který naruší celistvost buněčné membrány tak, že se umožní průsak buněčného obsahu do okolí[xix]. S tímto obsahem totiž unikají i popsané a další růstové faktory, které vyvolají proliferaci a diferenciaci satelitních buněk a poskytnutím nových jader s DNA tak umožní další růst svalových vláken, a tedy svalu celkově."

Jen nevím jestli jde pouze o hypertrofii nebo o hyperplazii :-)

zdroj: http://www.sweb.cz/svajgl/prazak/teoret ... I_dil.html

Uživatelský avatar
Reginald
Supporter
Příspěvky: 549
Registrován: 15. črc 2006 23:29
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Reginald » 9. pro 2006 22:51

Když někdo narazíte na něco zajímavého k tématu, hoďte to sem.

Něco jsem si přečetl, a usoudil jsem z toho, že hyperplazie nejspíš závisí hlavně na takovém množství IGF-1 a dalších růstových faktorů, které není možno naturálně vytvořit. Naskýtá se ovšem otázka, zda je to třeba. Čím je, kromě počtu jader, omezena hypertrofie jednotlivých vláken?

Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 9. pro 2006 23:25

Zda je třeba docílit hyperplazie? Kdyby někdo přišel na to, jakým způsobem se toho dá naturálně dosáhnout, tak bych to zkusil. :) Hypertrofie svalových vláken je omezená genetikou. Růstových faktorů je víc (MGF, FGF, TGF-beta, aktivita satelitních buněk...)
Naposledy upravil(a) J_Dogg dne 9. pro 2006 23:54, celkem upraveno 2 x.

Uživatelský avatar
pascal
Moderator
Příspěvky: 637
Registrován: 26. črc 2006 23:33
Bydliště: České Budějovice

Příspěvekod pascal » 9. pro 2006 23:32

J_Dogg píše:Zda je třeba docílit hyperplazie? Kdyby někdo přišel na to, jakým způsobem se toho dá naturálně dosáhnout, tak bych to zkusil. :) Hypertrofie svalových vláken je omezená genetikou.

Hyperplazii jsme měli jednou na vojně. Na cvičáku bylo bláto a velitel rozkázal: Plížením plazením vpřed!
Pokud se toho dá naturálně docílit, tak jenom zvedáním maximálních vah. To je můj laický názor. Takže se snažím...

Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 9. pro 2006 23:45

Bryan Haycock o tom napsal 2 hodně dobrý články, hlavně druhá část se týká tématu.

Advanced training planning for bodybuilders part 1: Historic and basic principles of resistance training odkaz
Advanced training planning for bodybuilders part 2: How muscles adapt to resistance exercise odkaz

Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 10. led 2007 19:29

Studie k hypertrofii. Byly vybrány 3 skupiny lidí, jedna prováděla trénink o vysokém počtu opakování (20 - 28 RM), druhá skupina o středním počtu opakování (9 - 11 RM) a třetí skupina o nízkém počtu opakování (3 - 5 RM). Sledovanou svalovou partií byla stehna - cviky leg press, dřep a předkopávání.

Bryan Haycock píše:See Campos GE, Luecke TJ, Wendeln HK, Toma K,
Hagerman FC, Murray TF, Ragg KE, Ratamess NA, Kraemer WJ, Staron RS.
Muscular adaptations in response to three different resistance-training
regimens: specificity of repetition maximum training zones. Eur J Appl
Physiol. 2002 Nov;88(1-2):50-60):
The training subjects participated in an 8-week high-intensity training program for the legs. Workouts were performed 2 days/week for the first 4 weeks and 3 days/week for the final 4 weeks. The training subjects used one of three different regimens. The different training regimens were designed to be approximately equal in volume (resistance x repetitions x sets) with the rest periods between sets and exercises adjusted according to the strength-endurance continuum. Therefore, those individuals working on the high-rep end of the continuum performed fewer sets and had shorter rest periods compared with the other training groups.

The exercises were performed in the fixed order of leg press, squat, and knee extension. After warming up, the Low-Rep group used their 3-5 repetition maximum (3-5 RM) for four sets with 3 min rest between sets and exercises. The Intermediate-Rep group used their 9-11 RM for three sets with 2 min rest. Finally, the High-Rep group used their 20-28 RM for two sets with 1 min rest.

During the study, the resistance was progressively increased to ensure subjects were always using their true RM for each rep range.

For each set, all training subjects performed repetitions until
failure. So fatigue was fairly equal across groups. If the subject performed repetitions beyond the prescribed training zone, the weight was sufficiently increased to bring the number of repetitions back within the RM training zone for that group.

Workouts began and ended with 10-15 min of calisthenics, stretching, and low-intensity cycling.

So what happened? Did the type-I fibers increase most in the high-rep group? Did only the type-II fibers hypertrophy in the low rep group? If you believe you must do high reps for type-I fibers to grow and low reps for type-II fibers to grow then thats exactly what should have happened!

On the other hand, if hypertrophy is a matter of load, and all fibers hypertrophy in response to increasing load, then hypertrophy should go up as load goes up. In other words the group that lifted the heaviest relative weight should have experienced the greatest amount of hypertrophy in ALL fiber types irrespective of the number of reps (within reason). And that is exactly what happened.

Although other physiological parameters were measured during the course of this study, we are primarily interested in how each rep range and fiber-type affected hypertrophy outcomes. Here is a breakdown of the hypertrophy caused by each rep range. [Remember, each group trained to failure regardless of RM used so muscular fatigue was equal between groups.]

High-Rep (20-28RM)
Type-I
pre = 3894 post = 4297 (10.3% increase)
Type-IIA
pre = 5217 post = 5633 (8.0% increase)
Type-IIB
pre = 4564 post = 5181 (13.5% increase)

Med-Rep (9-11RM)
Type-I
pre = 4155 post = 4701 (~13.1% increase)
Type-IIA
pre = 5238 post = 6090 (~16.3% increase)
Type-IIB
pre = 4556 post = 5798 (~27.3% increase)


Low-Rep (3-5RM)
Type-I
pre = 4869 post = 5475 (~12.4% increase)
Type-IIA
pre = 5615 post = 6903 (~22.9% increase)
Type-IIB
pre = 4926 post = 6171 (~25.3% increase)

(Comments+Text by B. Haycock)


ještě Haycockův komentář k této studii

Bryan Haycock píše:Should this surprise anybody? No! Higher loads with equivalent volume leads to greater hypertrophy regardless of fiber type. It also doesn’t surprise me that these researchers were confused by the fact that the low rep group had as much or more hypertrophy that the other groups. They too have the idea cemented in their brain that you can’t use heavy weight to stimulate hypertrophy. The strength training dogma of the past has deeply influenced even the research community with regard to hypertrophy. This has done nothing but hinder their progress in understanding it because they end up designing studies on false premises.

I’m not sure why people are so hesitant to accept the preeminence of load for producing hypertrophy. Perhaps it is that they fear not growing as fast as they think they can.

Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 14. led 2007 13:38

Poznámka:Debata o tom, jak opravdu v lidech vzniká hyperplazie ve vědeckých kruzích stále trvá. Důkazy, že se tak děje, jsou některými tvrdě odmítány a kritizovány. Ať si lidé sami udělají svůj názor na současné dostupné studie.

Citace Kellyho (1996): "Výsledky výzkumu jsou stejné jako v současné narativní recenzi, která byla uzavřena s tímto - svalová hyperplazie vzniká jako výsledek 1) konzistentního svalového strečinku, 2) výjimečně může nastat ve formě kompenzační hypertrofie a 3) je produkována smíšenými výsledky použitého přetížení ve cvičení."

Ve studiích zabývajících se přetížením uslyšíte termín "kompenzační hypertrofie". To znamená, že je využito zvyšující se přetížení ve strečinku, spíše než samotný chronický strečink.

Toto nám říká, že dělení buněk je závislé na stupni napětí (napětí = zatížení + mikrotrauma), na které jsou buňky zvyklé jako faktor času. V modelech kompenzační hypertrofie se tkáň adaptuje na lehčí zatížení před tím, než je použito většího a namáhavějšího zatížení. U chronického strečinku se využívá maximálního zatížení, jako jediného a ve sledovaném období u něj nedošlo k žádným změnám.

Průběžné protahování je podobné chronickému protahování v tom, že je použito maximáního zatížení, nicméně toto je použito "občas". Je tedy aplikováno, pak je maximální zatížení přerušeno a znovu aplikováno. Výsledkem je hypertrofie bez toho, aby došlo k dělení buněk.

Převažuje názor, že hyperplazie může nastat až v době, kdy je dosaženo hypertrofie a je její součástí. V nedávné studii, již teď nemohu najít, je demonstrováno, že hyperplazie nastává ještě před tím, než dojde k hypertrofii.

Reference:

1: Kelley G. Mechanical overload and skeletal muscle fiber hyperplasia: a meta-analysis. J Appl Physiol. 1996 Oct;81(4):1584-8.

2: Antonio J, Gonyea WJ. Muscle fiber splitting in stretch-enlarged avian muscle. Med Sci Sports Exerc. 1994 Aug;26(8):973-7.

3: Antonio J, Gonyea WJ. Progressive stretch overload of skeletal muscle results in hypertrophy before hyperplasia. J Appl Physiol. 1993 Sep;75(3):1263-71.

4: Antonio J, Gonyea WJ. Role of muscle fiber hypertrophy and hyperplasia in intermittently stretched avian muscle.



J Appl Physiol. 1993 Apr;74(4):1893-8.
"Title: Effects of anabolic steroids on the muscle cells of strength-trained athletes.

Researchers: Kadi F, Eriksson A, Holmner S, Thornell LE Department of Integrative Medical Biology, Umea University, Sweden.

Source: Med Sci Sports Exerc 1999 Nov;31(11):1528-34

Souhrn:
Sportovci, kteří užívají AS mají větší a silnější svaly. To reflektuje úroveň svalových vláken, která ještě nebyla ustanovena, a byla výsledkem výzkumu. METODY: Byly opatřeny biopsie z trapézových svalů powerlifterů špičkové úrovně, kteří užívali anabolické steroidy ve velkých dávkách po dlouhou dobu a špičkových naturálních powerlifterů.
Enzymo-imunohistochemický výzkum byl proveden k určení svalových vláken, ploše vláken, myonukleárním počtu, frekvenci satelitních buněk a na vláknech vyjadřující vývoj proteinových izoforem.

VÝSLEDKY: Celkové složení svalového vlákna bylo stejné u obou skupin. Průměrná velikost plochy jednotlivých typů svalových vláken se více zvětšila u "sypajících" powerlifterů než u naturálních (P < 0.05). Počet myonukleí a poměr centrální nuklei byly výrazně vyšší u "sypajících" sportovců (P < 0.05). Rovněž frekvence vláken vyjadřujících vývoj proteinových izoforem byla vyšší u steroidové skupiny (P < 0.05).

ZÁVĚR: Užívání AS a silový trénink způsobují nárůst svalové hmoty a stejně tak formaci nových svalových vláken (hyperplazii). Nabízí se myšlenka, že aktivace svalových buněk je klíčovým procesem a je podporován užíváním steroidů. Začlenění satelitních buněk do již existujících vláken k udržení poměru jádra ku cytoplazmě je fundamentálním mechanismem pro růst svalové buňky. Ačkoli byly všechny subjekty na stejné úrovni výkonnosti, do studie nebyly zahrnuty genetické diference mezi skupinami.

Bryan Haycock

zdroj: http://www.hypertrophy-specific.info/cg ... =13;t=4639

OT: tohle téma by se mohlo jmenovat Koutek Bryana Haycocka :)

Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 17. led 2007 17:09

Jak rostou svaly

How do muscles grow?
Young sub Kwon, M.S. and Len Kravitz, Ph.D.


Recenze z článku
Charge, S. B. P., and Rudnicki, M.A. (2004). Cellular and molecular regulation of muscle regeneration. Physiological Reviews, Volume 84, 209-238.

Úvod
Osobní trenéři a fitnessoví profesionálové často tráví nekonečné hodiny čtením článků a studií o nových tréninkových programech, o nových názorech na cvičení a budování svalnatých fitnessových postav. Jenže ve své široké fyziologické obsáhlosti jen stěží někteří z nich pochopí, jak se svaly skutečně adaptují a jak odpovídají na zátěž jíž jsou podrobovány. Svaly lidského těla jsou nejpřizpůsobivější tkání a svalová hypertrofie (růst velikosti svalu) je velmi zkoumané téma. Stále se má za to, že je co zkoumat a svalový růst je nesmírně úrodná oblast pro výzkum.
Tento článek ve své stručnosti snad pomůže někomu z vás pochopit, jak dochází ke svalovému růstu díky vnitrosvalovým změnám, které mají vztah k teorii o satelitních buňkách.

Svalové trauma: Aktivace satelitních buněk
Ve svalech podrobených intenzivnímu cvičení dochází k traumatu svalových buněk, které se ve vědeckých kruzích nazývá svalové zranění nebo zničení svalu. Takové trhlinky v organelách svalového jádra aktivuje satelitní buňky, které se nacházejí na vnější straně svalových vláken mezi bazální laminou (základní membrána) a plazmatickou membránou (sarkolemou) svalového vlákna, aby proliferovaly do zraněné oblasti (Charge and Rudnicki 2004). V biologii můžeme identifikovat základní potřebu opravovat a odstraňovat zničené svalové buňky, tato potřeba vzniká v době, kdy se satelitní buňky spojují do svalového vlákna. To vede ke zvětšení průřezu svalového vlákna (CSA) a jeho hypertrofii. Satelitní buňky mají jenom jeden nukleus a rozmnožují se dělením. Tak se satelitní buňky množí, diferencují se a spojují, aby formovaly nové svalové proteinové jednotky a/nebo opravují zničená svalová vlákna. Takto svalové buněčné myofibrily zvětšují svou hustotu a počet. Po spojení se svalovým vláknem některé satelitní buňky slouží jako zdroje nukleí pro nově rostoucí svalové vlákno. S těmito přidanými nukleami může svalové vlákno syntetizovat více proteinů a vytvářet více kontraktilních myofilamentů, známých jako aktin a myosin, v kosterních svalových buňkách. Zajímavé je, všimnout si toho, že vysoké počty satelitních buněk se nacházejí v pomalých svalových vláknech ve srovnání s rychlými svalovými vlákny toho samého svalu, protože musí pravidelně opravovat svalová poškození při různých denních aktivitách.

Růstové faktory
Růstové faktory jsou hormony nebo hormonům podobné kombinace, které stimulují satelitní buňky k povzbuzení růstu svalového vlákna. Tyto růstové faktory se ukazují být důležitými veličinami ve svalovém růstu, tím že řídí aktivitu satelitních buněk. Tato skutečnost je aktivním faktorem ve zničeném svalu a snad také je odpovědná za migraci satelitních buněk do poškozené (zničené) oblasti svalu (Charge and Rudnicki 2004).
Fibroblastní růstový faktor (FGF) je důležitým růstovým faktorem při opravě svalu po cvičení. Role FGF je revaskularizovat (formování nových krevních kapilár) sval v procesu regenerace (Charge and Rudnicki 2004).
Velká část výzkumu byla zaměřena na roli inzulínu podobným růstovým faktorům I a II ve svalovém růstu. Oba IGF hrají hlavní úlohu v řízení rychlosti růstu svalu. Podporují změny působící v DNA na syntézu proteinů a podporují opravu buňky svalu.
Inzulín tedy stimuluje svalový růst tím, že podporuje proteinovou syntézu a usnadňují vstup glukózy do buněk. Satelitní buňky používají glukózu jako palivový substrát, takto umožňují buněčné růstové aktivity. Glukóza je tedy používána pro potřeby intramuskulární energie.
Růstový hormon je vysoce ceněn pro svou roli v růstu svalů. Cvičení s odporem podporuje vyplavení růstového hormonu z přední žlázy podvěsku mozkového. Úroveň vyplavení GH je závislá na intenzitě cvičení.
Růstový hormon pomáhá spustit metabolismus tuků, aby je mohl použít jako energii v procesu svalového růstu.
Růstový hormon také stimuluje absorpci a včlenění aminokyselin do proteinu kosterního svalu.
A nakonec testosteron rovněž ovlivňuje svalový růst. Tento hormon může stimulovat odpovědi GH v hypofýze, který podporuje absorpci aminokyselin buňkami a proteinovou syntézu v kosterních svalech. Dále testosteron může zvýšit přítomnost neurotransmitterů ve vláknu. Testosteron jako steroidní hormon může ovlivňovat s jádrovými receptory DNA, což vyúsťuje v proteinovou syntézu. Testosteron zřejmě má tuto úlohu regulátora na satelitní buňky.

Svalový růst: širší pohled
Předcházející článek zřetelně ukázal, že svalový růst je komplexní molekulární proces, v němž je spojena souhra četných buněčných organel a růstových faktorů, které jsou výsledkem rezistenčního cvičení. Přesto, pro ty, kdo se chtějí dozvědět něco praktického o růstu svalů bude zapotřebí jakéhosi souhrnu. Svalový růst nastává tehdy, když je míra svalové syntézy vyšší než je míra svalového rozpadu. Obojí, jak proteinová syntéza, tak štěpení proteinů jsou kontrolovány komplimentárními buněčnými mechanismy. Rezistenční cvičení může stimulovat hypertrofii svalových buněk a také růst síly. Nicméně svalový růst je relativně pomalý a trvá několik týdnů i měsíců než je růst na první pohled vidět (Rasmussen and Phillips, 2003).
Zajimavé je, že tréninková jednotka stimuluje proteinovou syntézu 2 - 4 hodiny po tréninku a tato zůstává zvýšena po dalších 24 hodin (Rasmussen and Phillips, 2003). Některé specifické faktory mají vliv na tyto adaptace a je třeba je zdůraznit.
Všechny studie ukazují, že muži a ženy reagují na tréninkový stimul velice podobně. Přesto, kvůli rozdílům v pohlaví ve velikosti těla, jeho složení a úrovni hormonů jsou také zřetelné rozdíly v míře hypertrofie, jíž mohou obě pohlaví dosáhnout. Výraznějšího růstu svalové hmoty může dosáhnout ten, kdo má na začátku posilovacího tréninku více svalové hmoty.
Stárnutí způsobuje buněčné změny v tom, že podíl svalové hmoty klesá. Tento úbytek se nazývá sarkopenia. Naštěstí tento stav může být zbržděn cvičením s odporem. Trénink zlepšuje sílu spojení spojovacích vláken obklopujících svaly. To je prospěšné pro prevenci zranění nebo v rehabilitaci.
Dědičnost diferencuje procentuální množství zastoupení obou typů svalových vláken. Člověk má dva typy svalových vláken, první, červená, tonická, typ I, pomalá (ST), pomalu oxidativní (SO) a naproti tomu jsou anaerobní vlákna typu II, čili bílá, fázická, rychlá (FT) neboli rychle glykotická (FG). Subdivize typu II se nazývají IIA (rychle oxidativně-glykotická, FOG) a IIB (rychle glykotická, FG). Je dobré si poznamenat, že sval soleus, jeden z lýtkových svalů obsahuje většinou 25 - 40 % vláken typu I a triceps má o 10 - 30 % více svalových vláken typu II než jiné svaly paže (Foss and Ketyian, 1998). Poměr mezi typy svalových vláken se mění s tím jak je člověk dospělejší. Je nanejvýš doporučeno, držet se nových přístupů v tréninku, které navrhují jednu lehkou, středně těžkou a těžkou fázi tréninku. Správné přetížení různých typů svalových vláken kombinované s odpočinkem je nejlepší cestou k podpoře proteinové syntézy.

Svalový růst: Souhrn
Rezistenční trénink vede k traumatu nebo poranění buněčných proteinů ve svalu. To podněcuje buněčné signály k aktivaci satelitních buněk, které spustí velké množství událostí vedoucích k opravě svalu a růstu. Některé růstové faktory jsou zapojené v řízení mechanismů změny počtu proteinů a velikosti svalu. Adaptace svalu na stále se zvětšující stres z rezistenčního cvičení začíná ihned po odcvičení, ale často trvá týdny nebo měsíce jako fyzický manifest. Nepřizpůsobivější tkání lidského těla je svalová tkáň, která může být značně modelována pokračujícím, dobře sestaveným rezistenčním cvičením.

Přiložená literatura
Foss, M.L. and Keteyian, S.J. (1998). Fox’s Physiological Basis for Exercise and Sport. WCB McGraw-Hill.
Rasmussen, R.B., and Phillips, S.M. (2003). Contractile and Nutritional Regulation of Human Muscle Growth. Exercise and Sport Science Reviews. 31(3):127-131.

zdroj: http://www.unm.edu/~lkravitz/Article%20 ... rowLK.html

Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 4. bře 2007 22:04


Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 2. srp 2007 21:55

Darren Ellis píše: Heavy Weight Training, New Muscle Fibers

Muscle biopsies from the quads of strength-trained athletes after heavy resistance exercise showed an increase in mRNA and protein expression of a particular myosin heavy chain (MHCneo). Essentially, this suggests hyperplasia — the formation of new fibers — something that hasn't been proved conclusively in humans.

Only 10 of the 26 subjects showed this effect, so it may just be luck of the genetic draw. Why grow your muscle fibers bigger when you can just make new ones?! [6]


zdroj: zde

Podle studie, kterou provedli vědci na univerzitě v německém Heidelbergu je možné, že u některých lidí s příhodnou genetikou může docházet ke svalové hyperplazii.

Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 10. srp 2009 19:04

Nalezl jsem dobrý odkaz k tématu: TADY

Uživatelský avatar
J_Dogg
Site Admin
Příspěvky: 5196
Registrován: 10. črc 2006 12:42
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod J_Dogg » 14. říj 2010 13:01

Další dobrý článek o růstu svalů. Zejména jsou tam uvedeny dva termíny, které se tu neobjevily, a to přechodná hypertrofie - tedy vznikající napumpováním svalů, jinak též otok (edém), který po několika málo hodinách vyprchá a trvalá hypertrofie, tedy hypertrofie udávající tvar svalů po dlouhou dobu.

Btw kdybyste měli někdo tuto knihu: Wilmore JH and Costill DL. (2005) Physiology of Sport and Exercise: 3rd Edition. Champaign, IL: Human Kinetics v pdf, rád bych si ji stáhl.

Úvod do sportovní fyziologie


Zpět na “Trénink”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bing [Bot] a 14 hostů